Jdi na obsah Jdi na menu
 


Obrazek

 

Narozen:26.listopadu 1974

Odvětví:atletika-desetiboj

Klub:Dukla Praha

Největší úspěchy:
zlato: OH 2004, halové MS 2004, ME 2002, halové MS 2001, halové ME 2002, Grand Prix 2002, Univerziáda 1997
stříbro: OH 2000, MS 2003, halové ME 2000
bronz: halové MS 2003, halové MS 1999
Světový rekord: 9026 v Götzisu 27. května 2001

Ocenění: Atlet roku 2002, 2003
Sportovec roku 2004

Zapadá přesně do vzorečků pěti kruhů. Na olympiádě v Barceloně 1992 s úžasem sledoval, jak jeho krajan a průkopník světem obdivované české desetibojařské školy Robert Změlík získává slavné olympijské zlato. "Dokázat tak něco takového…," snil tehdy ani ne osmnáctiletý Roman Šebrle.

Při dalších hrách v Atlantě 1996 už měl k desetibojařskému zápolení o moc blíž. Bylo mu skoro dvaadvacet a tušil, že příště může být podobným hrdinou jako Tomáš Dvořák, který po Změlíkově boku získal olympijský bronz.

Stalo se a Šebrle za čtyři roky v Sydney výkladní skříň českého desetiboje zkompletoval o olympijské stříbro. A nechybělo moc - přesněji přebývalo příliš zákulisních nitek pro Estonce Erkiho Noola, jemuž k výhře dopomohla odmazaná diskvalifikace v sedmé z deseti disciplín - disku. "Tehdy jsem se ani moc nezlobil a radoval se ze stříbra - mé první desetibojařské medaile. A hned olympijské," vzpomíná Šebrle.

Tušil, že v šestadvaceti má velké chvíle ještě před sebou, a měl pravdu.

V mezidobí dvou olympiád - sydneyské 2000 a aténské 2004 - se opravdu vyšplhal na samotný trůn královské atletické disciplíny: půl roku po olympiádě se stal halovým mistrem světa a na jaře 2001 šokoval celou atletiku: jako první muž historie se v desetiboji dostal přes magických devět tisíc bodů a k halovému zlatu v sedmiboji si připsal výmluvné: 9026 - světový rekordman.

A přitom dál pracoval na naplnění vzorečku pěti kruhů: po proniknutí do špičky na své první olympiádě se na té další stát králem. "Mám rád velké závody a olympijský desetiboj je ze všech určitě tím největším. I když jsem vždycky žil přítomností a koukal se jen kousek před sebe, o Aténách jsem mluvil již po posledních hrách v Sydney. Olympiáda je pro mě nejdůležitější sportovní představení v životě. Když to povím přehnaně, nešlo mi ani o mistrovství Evropy v Mnichově 2002 nebo o mistrovství světa v Paříži 2003. Sám pro sebe jsem si určil, že další olympijské hry po Sydney jsou mým vrcholem," říká Šebrle, pro něhož rok 2002 přinesl další výrazné kroky k vysněné zlaté aténské metě. První desetibojařské zlato, první vítězství v Grand Prix, narození prvního syna a první titul Atleta roku. Pro Šebrleho byla sezona 2002 bezesporu neobyčejným obdobím. "Byl to opravdu dobrý rok," nezastírá desetibojař, který definitivně vystoupil ze stínu dvou legend, které měly u veřejnosti v sympatiích stále navrch. "Hlavně v image byli do roku 2002 Jan Železný a Tomáš Dvořák hodně napřed. Naopak Roman byl pro většinu lidí tím mladým. To se změnilo, posunula ho i nová role otce. Kromě toho, že změnila jeho jako člověka, mu pomohla rovněž v nahlížení na něj," myslí si Šebrleho manažer Alfons Juck. "Byl jsem tak trochu janek," souhlasí sám atlet.

I když v posledním roce před vysněnou olympiádou v Aténách Šebrle ubral na své suverenitě a ze světových šampionátů v Paříži a birminghamské hale dovezl jen stříbro a bronz, po boku Jana Železného - svého nejvýraznějšího atletického kamaráda - období zralosti dál posunul. "Honzy Železného si neskutečně vážím, jako atleta i jako člověka. Tak jako jiným mi imponoval ochotou kdykoliv poradit. Jsem rád, že zvláště mně pomáhá rád a nikdy mě neodmítne. Jsme kamarádi a doufám, že to tak zůstane. Rady, které mají často hodně kritický tón, od něj beru ze všech nejvíc," tvrdí Šebrle.

Zatímco Jan Železný na olympiádě v Aténách zřejmě svoji úspěšnou kariéru ukončil, Šebrle by rád pokračoval až do her v Pekingu 2008. Už proto má největší šanci se po vzoru Železného usadit v roli atletické jedničky na dlouhou dobu. "Když se podívám na roky zpátky, vidím, že jsem ušel cestu, kterou jsem musel ujít," zamýšlí se Šebrle. "Když se mi jako nezkušenému zajíci začalo dařit, chtěl jsem najednou všechno hned. Můj hlad po úspěchu mi někdy zatemnil mozek, nebyl jsem dost trpělivý," ohlíží se. "Ale s tím se beztak nedá nic dělat. Tahle zkušenost se nedá předat, každý si ji musí zažít sám," uzavírá.

Roman Šebrle se stal 7.března 2004 halovým mistrem světa v Budapešti, v sedmiboji vybojoval 6438 bodů, vytvořil tak evropský rekord.
Na olympijských hrách v Aténách 2004 získal pro Českou republiku jako jediný zlatou medaili.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář